Hudba
Dřív jsem si kupoval hudbu, a takhle jsem utratil několik tisíc. Jenže moje hudební porfolio mě po několika letech omrzelo, a tak jsem se rozhodl pro masivní obměnu ve formě nových asi 650 písniček. A ty jsem zpirátil. Proč? Protože získat tyto písničky z šedé zóny internetu je tak strašně snadné. Otevřel jsem stránku, zadal klíčová slova, dvakrát kliknul a za půl hodiny jsem měl všech 650 písniček "doma". A zadarmo! A kdybych si je chtěl koupit? Musel bych jít třeba na Google Play Music, tam by samozřejmě nebyl žádný balíček obsahující 650 písniček které chcu, takže bych si musel udělat list všech 650 písniček a pak je manuálně jednu po jedné vyhledávat a kupovat, což by byla úmorná, nudná práce na mnoho hodin. Písnička průměrně stojí 1 Euro. To znamená že bych utratil 650 Euro! To jsou skoro mé dva měsíční příjmy (pokud bych ten měsíc neutratil ani korunu)! A to za pár písniček, které mě stejně po roce nebo dvou omrzí a musel bych kupovat nové. Sorry, ale to fakt nejde. Takže jsem se rozhodl, že si prostě zaplatím internetový streaming hudby, který stejně nikdy nebudu používat, ale autoři dostanou alespoň něco zaplaceno, a já si budu hudbu dál opatřovat tou příjemnější a levnější cestou.
Hry a software
U PC her a softwaru je situace jiná. Na Steamu se dají koupit prakticky všechny hry vůbec, na jedno kliknutí, a to s veškerým servisem. Takže Hry si poctivě kupuji. Jen mě trochu mrzí, že EA si vytvořilo svůj vlastní obchod (Origin), který je ve všem horší než Steam, a tím pádem, se nedá vyžít jen s jedním jediným obchodem.
A software? Software také nekradu, ale ani nekupuji, protože vždy, když jsem něco potřeboval, tak jsem na webu nalezl nějakou freeware verzi.
Filmy a TV seriály
U filmů a seriálů, je scéna ještě mnohem horší a absurdnější než u hudby. Majitelé autorských práv totiž zcela absurdně v 21. století razí filozofii, že filmy a seriály se vysílají výlučně skrze pozemní TV vysílání. Kde to sakra jsme? To si mám v době internetu neustále sledovat všechny TV programy a pak programovat videorekordér, aby se mě to nahrálo, jak u blbejch? Ale ve skutečnosti je to ještě mnohem absurdnější - já si to totiž ani na to blbý video nahrát nemůžu, protože majitelé práv se rozhodli, že zakážou přístup k té konkrétní televizi všem neameričanům. Co to znamená? Znamená to to, že zkrátka u většiny seriálů a filmů, které sleduji, neexistuje v ČR (a většině světa) legální způsob, jak se k ním dostat. Existuje tu sice pár internetových video půjčoven, ale ty jsou k smíchu. Není v nich k dostání prakticky nic, a těch pár starých filmů co tam je, je za nekřesťanské peníze. A co dělají majitelé práv? Že by je mohlo alespoň napadnout, nabídnout svůj produkt po internetu (tzn. nulové náklady) ke koupi i zbytku světa mimo USA (a to ani nemluvím o kvalitě služby a přijatelné ceně)? Ne! Oni radši zaplatí stamiliony, za armádu právníků a desítky žalob, po celém světě, proti všemožným pirátským službám, které pouze nabízejí lidem to, co se majitelé práv ani neobtěžují prodávat. A pak také brečí. Monitorují pirátské služby, a podle počtu stažení vykalkulují nějaké absurdní, nereálné, astronomické číslo, jako škodu a ušlý zisk, a pak nadávají všem pirátům do zlodějů. Proč prostě nemohou dát všechny své filmy a seriály na YouTube, chvilku po premiéře, v nejlepší kvalitě, dostupné pro celý svět, kde by se na ně mohl člověk podívat za platby, pomocí nějaké variace mezi předplatným, jednorázovým poplatkem, nebo reklamou? ...Nepochopím!
A jak to tedy budu dělat? Stejně jako u hudby. Platím si Netflix, který je ale oproti US verzi jen nedochůdče, s pouhými 12% obsahu US verze. A toto nedochůdče si platím, i když tu službu absolutně nevyužívám. Beru to tak, že těm autorům, kteří v Evropě svůj produkt nabízí, zaplatím skrze Netflix a těm co ne, tak ať si nase**u. Prostě to beru, že za filmy a seriály platím, a tudíž jakože mám "morální licenci" filmy a seriály pirátit. No prostě dál budu používat, ve všech ohledech kvalitnější a lepší, pirátské služby, protože to, co Hollywood (ne)nabízí v ČR, je špatný vtip.
Žádné komentáře:
Okomentovat